Zlaté mince

Zlato se nejčastěji využívá v podobě mincí, cihel či medailí. Sběratelé pamětních mincí mohou očekávat, že po několika letech své trofeje mohou prodat na sběratelském trhu a to za několikanásobnou hodnotu. Ale zároveň, pokud nastanou nějaké krize, tak hodnota zlata několika násobně stoupne, protože se stane univerzálním platidlem. Hodnota nikdy neklesne příliš nízko, protože neexistují nekonečné zdroje na Zemi.

Cena mincí od dob, kdy vznikly kreditní peníze (Za jejich hodnotu ručí nějaká respektovaná instituce – dříve panovník, dnes stát.), nemusí dosahovat ani na její nominální hodnotu. Jak je potom možné, že se původní pětihaléřová mince prodá za 253 000 Kč? Odpověď je jednoduchá. Hodnota mince roste s jejím originálním zpracováním, zajímavou historií či malým počtem existujících kusů. Unikáty táhnou a platí to i o obchodu s mincemi.

U zlatých mincí se určuje především samotná ryzost zlata. Čím je zlato ryzejší tím má více karátů a je i dražší. Karát je jednotka ryzosti (Kt). Ryzí zlato obsahuje 1000 g zlata na jeden kilogram výrobku (1000/1000) a jeho ryzost je 24 Kt. Nejběžnější dnes vyráběné klenotnické slitiny mají ryzost 9 Kt (375 g Au/kg), 14 Kt (585 g Au/kg) a 18 Kt (750 g Au/kg).

Pokud se rozhodneme sbírat zlaté mince, tak je několik mincí, které bychom měli určitě vlastnit. Prvním příkladem je Desetikoruna z roku 1904, kterou nechal vyrazit František Josef I. V Rakousku-Uhersku, počet mincí je značně omezen, a opravdový sběratel by si jí neměl nechat ujít. Ryzost je 900/1000. Další zajímavou zlatou mincí je kupříkladu Zlatá bula sicilská (800. výročí), která bude k dispozici od roku 2012 a vyjde v nákladu 25 000 kusů, cena za jeden kus bude 27 000 KČ. A třetím příkladem zlaté mince nám může být kupříkladu zlatá mince na památku upálení mistra Jana Husa, která vyjde v roce 2015, cena se bude pohybovat taktéž kolem 27 000 KČ.