Zlaté mince

Denár Boleslava I.

První středověké mince v Evropě, denáry, začal razit Pipin Krátký v roce 752. Původ prvních českých denárů je přibližně za rokem 970, snad ještě za vlády Boleslava I. Nejstarší české denáry mají na líci kříž a opis BOLEZLAVS DUX. Na rubu je vyobrazení kaplice a kolem ní nápis PRAGA CIVITAS. Z dob středověku víme o existenci razíren mincí v Plzni, Kouřimi, Vyšehradě, Mělníku, Libice.

Brakteát Přemysla Otakara I.

Roku 1210 přestal král Přemysl Otakar I. razit tradiční denáry a dal razit novou minci – brakteát. Což byla jednostranná mince, ražená z tenkého plechu, který byl většinou stříbrný nebo výjimečně zlatý či měděný. Minci se mezi prostým lidem přezdívalo plecháč.

Roku 1300 uvedl král Václav II. na trh pražský groš. Pražský groš byl ve své době neoblíbenější a nejstabilnější v celé Evropě. K provedení této měnové reformy využil Václav II. nově objevených nalezišť stříbra v Kutné Hoře.

Pražský groš Václava II.

Roku 1325 dal Jan Lucemburský razit zlatou minci, tzv. florén, podle Florencie, země původu.

V současnosti je u nás zákonnou měnovou jednotkou Koruna česká (Kč, mezinárodně CZK). První bankovky samostatné české měny (hodnota 200 Kč) byly postupně uváděny do oběhu od 8. února 1993.