Mince a jejich hodnota

Zlato se nejčastěji využívá v podobě mincí, cihel či medailí. Sběratelé pamětních mincí mohou očekávat, že po několika letech své trofeje mohou prodat na sběratelském trhu a to za několikanásobnou hodnotu. Ale zároveň, pokud nastanou nějaké krize, tak hodnota zlata několika násobně stoupne, protože se stane univerzálním platidlem. Hodnota nikdy neklesne příliš nízko, protože neexistují nekonečné zdroje na Zemi.

Cena mincí od dob, kdy vznikly kreditní peníze (Za jejich hodnotu ručí nějaká respektovaná instituce – dříve panovník, dnes stát.), nemusí dosahovat ani na její nominální hodnotu. Jak je potom možné, že se původní pětihaléřová mince prodá za 253 000 Kč? Odpověď je jednoduchá. Hodnota mince roste s jejím originálním zpracováním, zajímavou historií či malým počtem existujících kusů. Unikáty táhnou a platí to i o obchodu s mincemi.

U zlatých mincí se určuje především samotná ryzost zlata. Čím je zlato ryzejší tím má více karátů a je i dražší. Karát je jednotka ryzosti (Kt). Ryzí zlato obsahuje 1000 g zlata na jeden kilogram výrobku (1000/1000) a jeho ryzost je 24 Kt. Nejběžnější dnes vyráběné klenotnické slitiny mají ryzost 9 Kt (375 g Au/kg), 14 Kt (585 g Au/kg) a 18 Kt (750 g Au/kg).

Pokud se rozhodneme sbírat zlaté mince, tak je několik mincí, které bychom měli určitě vlastnit. Prvním příkladem je Desetikoruna z roku 1904, kterou nechal vyrazit František Josef I. V Rakousku-Uhersku, počet mincí je značně omezen, a opravdový sběratel by si jí neměl nechat ujít. Ryzost je 900/1000. Další zajímavou zlatou mincí je kupříkladu Zlatá bula sicilská (800. výročí), která bude k dispozici od roku 2012 a vyjde v nákladu 25 000 kusů, cena za jeden kus bude 27 000 KČ. A třetím příkladem zlaté mince nám může být kupříkladu zlatá mince na památku upálení mistra Jana Husa, která vyjde v roce 2015, cena se bude pohybovat taktéž kolem 27 000 KČ.

Reklama:

Středověké mince na našem území

Denár Boleslava I.

Denár Boleslava I.

První středověké mince v Evropě, denáry, začal razit Pipin Krátký v roce 752. Původ prvních českých denárů je přibližně za rokem 970, snad ještě za vlády Boleslava I. Nejstarší české denáry mají na líci kříž a opis BOLEZLAVS DUX. Na rubu je vyobrazení kaplice a kolem ní nápis PRAGA CIVITAS. Z dob středověku víme o existenci razíren mincí v Plzni, Kouřimi, Vyšehradě, Mělníku, Libice.

Brakteát Přemysla Otakara I.

Brakteát Přemysla Otakara I.

Roku 1210 přestal král Přemysl Otakar I. razit tradiční denáry a dal razit novou mincibrakteát. Což byla jednostranná mince, ražená z tenkého plechu, který byl většinou stříbrný nebo výjimečně zlatý či měděný. Minci se mezi prostým lidem přezdívalo plecháč.

Roku 1300 uvedl král Václav II. na trh pražský groš. Pražský groš byl ve své době neoblíbenější a nejstabilnější v celé Evropě. K provedení této měnové reformy využil Václav II. nově objevených nalezišť stříbra v Kutné Hoře.

Pražský groš Václava II.

Pražský groš Václava II.

Roku 1325 dal Jan Lucemburský razit zlatou minci, tzv. florén, podle Florencie, země původu.

V současnosti je u nás zákonnou měnovou jednotkou Koruna česká (Kč, mezinárodně CZK). První bankovky samostatné české měny (hodnota 200 Kč) byly postupně uváděny do oběhu od 8. února 1993.

Numismatika

mince

Numismatika je pomocná věda historická, zabývající se mincemi a medailemi celkově, nejedná se jen o pouhé sbírání zlatých mincí.

Numismatika má název z řeckého nómisma – peníz a nómos – právo, obyčej. Numismatika se neomezuje jen na peníze z minulosti, zahrnuje i před-mincovní platidla, kreditní platidla, žetony nebo i medaile podobné zlatým mincím, které byly vydány na památku významným osobám.

Reklama:

Mince a jejich koupě

Pokud by se obyčejný člověk rozhodl koupit zlaté mince, tak by to bylo spíše jako sběratelský kousek, dárek, nebo jenom tak pro potěchu. Ale pokud se již rozhodneme koupit nějakou tu minci, tak je několik zásad, na které bychom měli dbát. Kupovat zlaté mince bychom měli pouze od ověřeného obchodníka a ne někde na rohu od potulného prodejce. Nákup zlata v zastavárnách není taky nejlepším řešením, můžeme na něm vydělat, ale větší šance je, že koupíme falzifikát.

Když už máme vybraného prodejce zlatých mincí, tak je dobré říci si něco o ryzosti zlata. První a jasnou zásadou je, že čím větší ryzost, tím lepší a dražší. Karát je jednotka ryzosti zlatých klenotnických slitin (Kt). Výpočet ryzosti zlata vychází z definice, že ryzí zlato o obsahu 1000 g/kg má ryzost 24 Kt. Nejběžnější dnes vyráběné klenotnické slitiny mají ryzost 9 Kt (375 g Au/kg), 14 Kt (585 g Au/kg) a 18 Kt (750 g Au/kg).

  • Počet karátů = ryzost zlata
  • 8 karátů = 333/1000
  • 9 karátů = 375/1000
  • 14 karátů = 585/1000
  • 18 karátů = 750/1000
  • 21,6 karátů = 900/1000
  • 22 karátů = 916,7/1000
  • 23 2/3 karátů = 986/1000 ( dukátové zlato )
  • 24 karátů = 999/1000 ( ryzí zlato )

Cena zlata se v současnosti pohybuje kolem 950 – 960 USD za 24 karátů, v přepočtu na koruny ke dni 31. 8. 2009 je cena zlata mezi 16150 a 16320 Kč.
Budete-li chtít obchodovat s mincemi, pak je dobré znát alespoň numismatické minimum. Tím je umět rozlišit rub a líc neboli revers a avers mince. Pamatujte si, že na aversu je vždy vyznačeno, kdy a kým byla mince vydána.

Základní rozdělení mincí

Mince lze dělit do různých kategorií

  • podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny
  • podle nominálních hodnot
  • podle doby vzniku, atd.

Nám však pro účely dalšího textu postačí vysvětlit si rozdíl mezi oběhovými a pamětními mincemi.

Oběhové mince jsou takové, které jsou určeny pro platební styk. Mince, se kterými se v současnosti platí, jsou oběhové stejně jako ty, které sloužily ke směně zboží kdykoli v historii.
Mince pamětní jsou takové, které jsou raženy za účelem připomenutí nějaké historické nebo současné události.

Zároveň existují mince, které kombinují obě dvě funkce. Například země Eurozóny mohou totiž od roku 2004 jednou za rok vydat oběžné pamětní mince v hodnotě 2 Eur. Můžete tak narazit na minci připomínající aténskou olympiádu z roku 2004, či minci připomínající zavedení 100. všeobecného volebního práva ve Finsku z roku 2006.

Mince k Olympijským hrám v Aténach v roku 2004

12 hvězd Evropské únie po okraji obklopuje obraz sochy antického diskaře připraveného na hod. Podstavec sochy částečne přesahuje do vnejšího prstence mince. Vlevo od sochy je logo olympijských her, vpravo je číslo 2, a pod ním slovo ΕΥΡΩ. Rok vydání je rozdělen na dvě části hvězdou umístněnou v střede, ve spodné části mince.

100. výročí obecného a rovného volebného práva

Vnitřní část mince zobrazuje mužskou a ženskou tvář oddelenou čárou. Vlevo je dátum 1. 10. 1906, vpravo rok vydání 20 FI 06 se zkratkou krajiny v střede. Ve vnejším prstenci je dvanáct hvězd Evropské unie.

Zlaté mince na českém území – přehled

keltská zlatá mince - statér

keltská zlatá mince - statér

Né všechny z těchto mincí jsou zlaté mince, no některé ano:

  • Statéry – keltské zlaté mince
  • Denáry – platilo se jimi asi od poloviny 10. století do 13. století a měly na sobě křesťanské motivy
  • Brakteáty – asi 1210 – 1300, byly zvlněné
  • Groše – platily od roku 1300 do konce 16. století, ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století
  • Tolary
  • Krejcary – platily od vzniku Habsburské monarchie roku 1526, souběžně s nimi se používaly také první papírové peníze zavedené na českém území
  • Koruny – korunová měna byla vyhlášena 11. srpna 1892. Po rozpadu Rakouska-Uherska byla koruna převzata Československou republikou, jako jedinou následnickou zemí. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince byly raženy s letopočtem 1921.
Reklama:

Staré mince

Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostředků směny, první zmínky se objevují již před 4500 lety. Evropská kultura datuje vznik prvních mincí kolem 7. století před Kristem v Lydii (historickým územím v Malé Asii shodným zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa). Ovšem opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem, kde se standardizovala váha a ryzost. Na našem území se setkáváme s první mincí až 400 let před Kristem. Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Později se začaly mince „šidit“ příměsemi levnějších kovů a jejich hodnota začala být spjatá se spolehlivostí panovníka, který je vydal. Různé mince měly různou pověst v zahraničí a byly různě ceněny. Novodobá mince totiž sama o sobě nemá žádnou hodnotu, a pokud by se za ni nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus plechu. Mince není jenom symbolem, ale i důležitým znakem suverenity. Ten kdo razí vlastní mince je nezávislí na okolí, a není nikomu podřízen.

Před vznikem mincí se jako platidlo používaly různé předměty, například jantar, nebo probíhala výměna zboží mezi sebou. Každý měl svoji specifickou činnost a následně šel se svým výrobkem za jiným člověkem, a tam vyměnil svoje výrobky za jeho. V době bronzové se přenesla platební funkce na kov, který byl tvořen v různých tvarech: bronzové kroužky, miniaturní sekerky, nákrčníky, spirály, náramky, sekery. První rozmach mincí na území Čech a Moravy přišel až s Kelty. Předlohou se jim stala makedonská měna, zlatý statér.